…a nejspíš hned tak nepřestane. Někteří uživatelé si totiž nepřipouštějí, že stejně jako každou generaci tvoří řada modelů, tak i vydání každé generace předchází vznik řady různě konfigurovaných vzorků. A když existuje řada vzorků, tak lze i různé testy provádět na různých vzorcích. Když tedy AMD oznámila, že na jednom vzorku dosáhla v jednojádrové zátěži v jednom testu (CineBench) o >15 % vyššího výkonu než na Zen 3, automaticky si tito uživatelé výsledek spojili s demonstrací až 5,52GHz taktovací frekvence v herní zátěži a předpokládají, že CineBench proběhl na stejné sestavě, stejném vzorku a stejném nastavení taktů jako herní demo. A tedy že když CineBench běžel na 5,52 GHz (a současný Ryzen 9 5950X dosahuje 4,9 GHz), tak se oněch 15 % navíc dělí na 13 %, za které mohou taktovací frekvence a 2 %, za které může nárůst IPC.

Není ani tak překvapivé, že se někdo dobere k závěru logickou konstrukcí, která staví na nepodložených předpokladech (taktovací frekvenci vzorku, na kterém běžel CineBench, ve skutečnosti AMD nezveřejnila), ale je docela zarážející, že je někdo schopen uvěřit tomu, že AMD dva roky pracovala na architektuře, jejímž cílem by bylo 2% zvýšení IPC. Nebo že by čiplety Zen 4, které při svých rozměrech skýtají prostor pro ~50% navýšení tranzistorů oproti Zen 3, měly těchto 50 % navíc zkonzumovat na 2 % IPC.

Byť může být rozpočet tranzistorů využit i na jiné prvky než navýšení IPC, je zjevné, že Zen 4 nebude dosahovat 2% nárůstu IPC - ať už na základě prosté nepravděpodobnosti stanovení takového cíle nebo na základě použití chybné logiky.

Dlouhodobě se objevovaly údaje o mezigeneračním výkonnostním posunu v rozmezí 25-40 %. Tato čísla se objevují od doby, kdy se ještě předpokládalo, že nedojde k významnějšímu posunu taktovacích frekvencí a od Zen 4 se očekávalo se kolem 5,2 GHz. Z toho pak matematicky vyplýval 25 % nárůst IPC (1,06 [frekvence] × 1,25 [IPC] = 1,33 [nárůst výkonu]).

V současnosti je jasné, že nárůst taktovacích frekvencí bude podstatně vyšší. AMD se Zen 4 zjevně rozhodla podstatně více investovat do optimalizace návrhu pro dosažení vyšších taktů. Víme, že AMD disponuje vzorkem dosahujícím 5,5 GHz. Dále podle vyjádření v „pocomputexových“ rozhovorech víme, že této hodnoty bylo na vzorcích poměrně snadné dosáhnout. V kombinaci s prosakujícími údaji o existenci vzorků dosahujících 5,6 až 5,8 GHz (nikde však není psáno, že nejde o systém chlazený třeba tekutým dusíkem, to prostě nevíme) je však dost možné, že finální podoba top modelu zacílí malinko výš než na 5,5 GHz - třeba na 5,6 GHz.

Pokud bychom tedy nadále věřili, že cílem Zen 4 mělo být 25-40 % výkonu nad Zen 3, pak při 14,3% nárůstu taktů zbývá na IPC 9 až 22,5 %. V průměru asi 16 %.

Pak tu máme online zdroje. Kupříkladu web Angstronomics tvrdí, že zná konkrétní údaje. Nepoužívá však zkratku IPC (Instructions Per Clock), ale PPC (Performance Per Clock). Důvodem může být, že pod IPC si řada lidí představuje spíše danou a neměnnou charakteristiku, která je vlastní procesorovému jádru a nezáleží, zda je jádro jedno nebo šestnáct.

Ve skutečnosti se při zvyšování počtu jader i samotného výkonu jader čím dál více naráží na limity ze strany datových přenosů (ať už na úrovni jádra nebo mezi jádrem a pamětí a ať už z hlediska latencí nebo paměťové propustnosti). Pokud je aktivní jen jedno jádro, má strukturu cache i paměťovou sběrnici samo pro sebe. Čím více a čím výkonnějších jader v procesoru je, tím více se o tyto prostředky přetahují, tím jsou tyto prostředky děleny mezi větší výpočetní výkon a tím více je výkon celého procesoru při vytížení vysokého počtu jader vzdálený prostému matematickému násobku výkonu jednoho jádra (na dané frekvenci) × počet jader.

IPC Zen 3

Ze sdělení Angstronomics vyplývá, že se AMD se Zen 4 rozhodla spíše než PPC v aritmeticky těžkých úlohách (vysoké vytížení jádra, nízké datové přenosy) řešit PPC v situacích, kdy je výkon u dosavadních architektur omezován datovými přenosy. Dávalo by to smysl - viz nárůsty výkonu, které v herní a serverové zátěži dala Zen 3 implementace V-cache.

Tento zdroj mluví o průměrně 7% navýšení PPC v jednojádrové zátěži a průměrně 10% navýšení PPC ve vícejádrové zátěži, přičemž nárůst PPC („IPC“) má být podstatně vyšší v situacích citlivých právě na datové přenosy.

Pokud bychom těmto hodnotám věřili, pak by mezigenerační posun jednojádrového výkonu mohl dosahovat asi 22 % a mezigenerační posun vícejádrového výkonu kolem 26 %. Je ovšem nutno podotknout, že ač se článek webu Angstronomics snaží tvářit, že přináší řadu exkluzivních informací, většina z nich se již objevila v tweetech některých leakerů, v diskuzích na webu ChipHell a podobně, takže nad skutečným původem těchto údajů visí otazníky.

Další zdrojem může (a nemusí) být vyjádření Roberta Hallocka z AMD, na které v diskuzích opakovaně upozorňují uživatelé a které některé weby chápou jako oficiální potvrzení. Je však nutno připomenout, že Hallock tuto větu pronesl tak nějak mezi řečí v jednom z rozhovorů, kde se ho novináři snažili dotlačit k nějakému vyjádření na adresu oněch „15 %“. Větu ocituji nejprve v originálním znění, aby někdo nedělal závěry z případných významových nuancí vzniklých překladem:

V překladu: „16 jader je maximum pro vydání AM5, ale my s tím dosahujeme 40 %+ výkonu navíc.“ Přestože v tom někteří spatřují potvrzení 40% mezigeneračního výkonnostního posunu (tedy více než 20 % navýšení IPC), neřekl Hallock explicitně „oproti Zen 3“ nebo „oproti Ryzen 9 5950X“. Může tak jít prostě o odkaz na demo s Blenderem.

Při Computexu totiž Lisa Su demonstrovala, že Zen 4 stačí pro zpracování úlohy v Blenderu o 31 % kratší čas než Alder Lake, jinými slovy (1 / 0,69 =) o 45 % vyšší výkon šestnáctijádrového Zen 4 oproti Alder Lake. Právě o těchto „více než čtyřiceti procentech“ mohl Hallock hovořit.

Jisté je, že dokud nebudou zveřejněny nějaké solidní výkonnostní údaje (a AMD nemá kam chvátat, do vydání zbývá spousta času a u žádného z předchozích Zenů nezveřejňovala více výkonnostních údajů v takovém předstihu před vydáním), nelze jednoznačně říct, který z údajů je blíže pravdě.

Zatímco do Computexu existovala určitá názorová shoda na pravděpodobný mezigenerační výkonnostní posun, nyní existuje tábor uživatelů, který si nenechá vymluvit 15% posun oproti Zen 3 stejně tak jako tábor, který nečeká nic menšího než 40 % navrch.